TISKOVÁ ZPRÁVA: ROUŠKY JSOU PŘI ZPOMALOVÁNÍ EPIDEMIE EFEKTIVNÍ, UZAVŘENÍ RESTAURACÍ ZPOMALÍ EPIDEMII VÍCE NEŽ SOUČASNÉ UZAVŘENÍ 2. STUPŇŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL A VŠECH STŘEDNÍCH ŠKOL. PRO OBLASTI S KOMUNITNÍM ŠÍŘENÍM (ČERVENÁ BARVA SEMAFORU) POUHÉ ROUŠKY NESTAČÍ.
Nošení roušek a ochranných štítů v uzavřených prostorách prokazatelně snižuje riziko přenosu koronavirové nákazy. Z pohledu šíření epidemie i ve smyslu společenských nákladů je efektivnější zavřít bary než druhý stupeň základních škol a střední školy. Vyplývá to z matematických modelů Centra pro modelování sociálních a biologických procesů.
Při porovnávání účinnosti jednotlivých protiepidemických opatření nelze jednoduše experimentovat s lidmi. Z tohoto důvodu vytváří vědci sdružení v Centru pro modelování sociálních a biologických procesů (BISOP) modely, které dokáží simulovat, jak by jednotlivá opatření mohla přispět ke zpomalení šíření nákazy.1 V modelu sítě sociálních kontaktů, které BISOP vyvinul, je možné zhruba odhadnout procentuální snížení reprodukčního čísla (R)2 v důsledku různých kombinací těchto opatření.
Srovnáme-li simulace několika opatření v našich modelech, pak můžeme (v případě, že by mezi nimi bylo na vybranou) jejich pořadí od nejefektivnějšího po to nejméně efektivní, určit takto
- Zákaz hromadných akcí s daným limitem pro akce vnitřní a venkovní
- Uzavření barů a restaurací
- Uzavření vysokých škol
- Uzavření středních a základních škol
Opatření lze zhruba rozdělit do dvou kategorii – osobní ochrana a redukce kontaktů.
Osobní ochranná opatřeními
Zde mluvíme o nošení roušek, nadstandardní hygieně a dalších opatření jako například větrání či instalaci bariér (plexiskla). Nejvíce diskutované, nejsnáze vynutitelné a patrně i nejúčinnější z nich je nošení roušek.
Podobně jako během první vlny epidemie, i teď na začátku vlny druhé, mohou být roušky klíčové při zpomalení šíření viru. Podle publikovaných odhadů3 nošení roušky při kontaktu s nakaženým redukuje pravděpodobnost nákazy o 44-70%, přičemž k ještě většímu poklesu rizika nákazy dochází v situaci, kde má roušku i nakažená osoba. Podobné snížení pravděpodobnosti nákazy mohou poskytnout ochranné brýle či štíty. Vysokou efektivitu roušek navíc podporuje i to, že je na jejich užívání populace již zvyklá. Dle dostupných sociologických údajů roušku i přes léto pravidelně nosilo kolem 30% populace. V období, kdy bylo nošení roušek povinné, bylo toto nařízení dodržováno veřejností takřka kompletně.4 S nástupem chladnějšího počasí navíc mohou odpadnout i větší komplikace spojené s dýcháním v roušce během teplých letních měsíců.
Dle odhadů BISOP znamená zavedení povinnosti nosit roušku ve vnitřních prostorách včetně školních tříd druhého stupně a středních škol snížení R o 15-21%, tj. přibližně z 1.6 na dnešních cca. 1.3.
Omezení sociálních kontaktů
Účinnost omezení kontaktů je neoddiskutovatelná, vždy však vyvstává otázka, které kategorie kontaktů omezovat na úkor kterých, přičemž při tomto rozhodování přirozeně hrají roli politické, ekonomické a psychologické aspekty.
Následující graf ukazuje naše odhady váhy jednotlivých kategorií kontaktů vzhledem k celkové pravděpodobnosti nákazy, a to jednak v hypotetickém stavu bez osobní ochrany, v současnosti, kdy je nařízeno nošení roušek ve vnitřních prostorách, a ve stavu lockdownu, konkrétně v druhé polovině března tohoto roku.
Grafu lze rozumět tak, že snížení jednoho sloupce o určitou výšku znamená stejnou redukci celkové pravděpodobnosti nákazy jako když se o stejnou výšku sníží jiný sloupec.
Existuje poměrně jasná vědecká shoda o tom, že v případě, že se některý region ocitne ve fázi komunitního šíření (v ČR tzv. červená barva semaforu), je nutno přistoupit k razantnímu omezení kontaktů, byť možná ne tak drakonickému jako v březnu. V každém případě však musí zahrnovat uzavření velké většiny škol a razantní omezení společenského a rodinného setkávání. Poté, co se stav opět stabilizuje, opět nastane diskuse, které kategorie „rozvolnit“ a které nikoli.
Školy vs. restaurace
Ačkoliv by se mohlo zdát, že uzavřením škol se významně omezí riziko přenosu viru mezi žáky a učiteli (a následně do jejich domácností), výsledky modelu ukazují, že přínos tohoto opatření je nižší nežli přínos nošení roušek ve vnitřních prostorách. Pokud jako měřítko bereme současný stav, kdy je nařízeno nošení roušek ve vnitřních prostorách včetně MHD a školních tříd vyjma nižších základních a mateřských škol, pak uzavření středních škol přinese snížení (současného) R pouze o 1.4-2.3%, tj. pokud je dnes R=1.3, sníží se na cca 1.28.. Pokud budou navíc uzavřeny druhé stupně základních škol, pak bude výsledné R odhadem 1.25, v případě kompletního uzavření základních i středních škol se R sníží odhadem na 1.17. Pro srovnání, uzavření restaurací by přineslo srovnatelné snížení R na cca 1.18.
Současné snahy o uzavření škol jsou patrně motivovány faktem, že mnoho případů nákaz nastalo právě ve školách. Je však třeba upozornit, že tyto případy pocházejí ještě z doby, kdy se ve třídách nenosily roušky, přičemž zavedení roušek ve třídách v simulacích modelů BISOP redukovalo pravděpodobnost nákazy ve škole na cca 65% předešlému stavu, kdy se nosily roušky jen ve společných prostorách škol, pokud by se roušky zavedly i na prvním stupni, pak by se pravděpodobnost redukovala na 42% . Dále si je třeba uvědomit, že v daném třídním kolektivu, je jednodušší nakažené trasovat – proto se paradoxně školy objevují ve statistikách míst přenosu infekce častěji než restaurace a bary, ve kterých dochází k přenosu nákazy, aniž by byly tyto kontakty dohledány hygienou.
I u dětí jde o snížení intenzity a počtu kontaktů
Výhoda prezenční výuky spočívá v tom, že umožňuje interakce žáků udržet ve strukturované a kontrolované formě. To znamená, že vyučující a další personál škol může dohlížet na to, aby během vyučování, přestávek, ale třeba i stravování všichni zúčastnění dodržovali hygienická opatření. V případě, že by především žáci druhých stupňů základních škol a středních do škol nechodili, by ale tato možnost regulovat jejich interakce zmizela. „Data z výzkumu ukazují, že věková skupina adolescentů zaznamenala nejrychlejší pokles počtu dodržovaných ochranných opatření jako je častější mytí rukou nebo vyhýbání se větším skupinám lidí”, říká Tomáš Diviák z University of Manchester na základě průzkumu Život během pandemie agentury PAQ, která se zabývá chováním české populace během epidemie již od března 2020 a měří chování lidí na vzorku 3000 respondentů v pravidelných dvoutýdenních intervalech. Pokud tedy uzavření škol nebude doprovázeno dalšími opatřeními ve smyslu zákazů vzájemných návštěv apod., nelze vyloučit, že v jeho důsledku interakce žáků paradoxně zintenzivní.
Vysoké školy
Specifickou kategorii tvoří školy vysoké, kde jsou sociální i jiné náklady na ukončení prezenční výuky výrazně nižší a distanční výuku lze na většině vysokých škol zorganizovat jednoduše a přirozeně (na rozdíl např. od odborných učilišť). Vysokoškoláci navíc nestudují v daných pevných skupinách, jako jsou třídy, ale daleko více se mezi sebou mísí (např. volbou různých seminářů či přednášek), což opět zvyšuje riziko přenosu infekce. Navíc často cestují mezi regiony a zvyšují tak šanci na přenos mezi méně a více zasazenymi regiony.
Hromadné akce
Pokud se některý region ocitne v „covidovém semaforu“ v červené skupině, tak jako v současnosti Praha, explicitně to znamená, že je v tomto regionu významné nebezpečí komunitního přenosu. V tomto smyslu je absurdní, že v Praze stále probíhají hromadné akce ve vnitřních prostorách jako nedělní hokejové utkání Sparta – Zlín, jehož se zúčastnilo 2.500 diváků. Je třeba si uvědomit, že i v zemích, které přistupují k epidemii velice liberálně, jako je např. Švédsko, platí zákaz akcí s účastí více než 50 osob, a to nepřetržitě několik posledních měsíců. Jen pro ilustraci předpokládejme, že se v Praze momentálně pohybuje přibližně 2700 infekčních osob, které o své nakažlivosti nevědí (což je odhad vycházející z počtu detekovaných nakažených v Praze za minulý týden a současného R), pak je pravděpodobnost, že akce, které se účastní 100 lidí, navštíví alespoň jedna infikovaná osoba, více než dvacetiprocentní! (V případě poloviční akce s 50 účastníky je tato pravděpodobnost 10,6%, naopak u akce s 500 účastníky je to 67.6%.) Samozřejmě, u všech hromadných akcí lze významně snížit riziko nákazy důsledným dodržováním ochranných opatření (roušky, ochranné štíty). Je třeba se ale zamyslet, kde to možné je, a kde tato opatření nikdy dodržována nebudou. Vidíme, že např. divadelní představení, kde diváci během produkce mlčí a mají roušky, představují minimální riziko, na druhou stranu sotva lze očekávat, že protektivní opatření budou dodržovat skandující fotbaloví fanoušci.
Co se týče „červené barvy semaforu“, pak simulace BISOP ukazují, že ani všechna výše uvedená opatření nestačí k tomu, aby se trend epidemie otočil a R kleslo pod číslo 1. Zde bude nutné zasáhnout i přímo do osobních kontaktů lidí. V tomto smyslu uvádíme příklad Polska, kde jedním z významných faktorů změny trendu byl zákaz svateb v červenci tohoto roku.
Poznámka: V textu jsou diskutovány vždy jen dvě krajní varianty jednotlivých opatření, a to z důvodu jednoduchosti i názornosti. Ve skutečnosti je samozřejmě nespočetně možností mezi oběma variantami. Např. vysoké školy nemusí kompletně přejít na distanční výuku, nabízí se možnost tzv. hybridní výuky, kdy budou přednášky distanční a semináře pro nižší počet studentů prezenční. Ani restaurace není nutno buď otevřít či zavřít, je možné uvažovat o úpravě jejich fungování tak, aby byly zajištěny dostatečné rozestupy, větrání či pobyt ve vnějších prostorách (např. zahrádky). Dopad těchto kombinovaných opatření však bude logicky nižší. U všech opatření je též třeba zvážit jejich smysluplnost, například nařízení, že svatby či rodinné oslavy je možno pořádat jen v rouškách, je od počátku odsouzeno k neúspěchu.
***
Centrum pro modelování sociálních a biologických procesů (http://bisop.cz/) je nezávislé výzkumné centrum, které sdružuje vědce a vědkyně z řady oblastí a výzkumných institucí v ČR i v zahraničí. Účelem centra je nezávislý interdisciplinární výzkum a výzkumná činnost spojená s aplikací matematického modelování na oblast lidského chování a společenských jevů, zejména modelování epidemií a jejich dopadu na společnost.
1) Jde o grafový model sociálních interakcí, který byl kalibrován pomocí výsledků práce [Prem et al. Projecting social contact matrices in 152 countries using contact surveys and demographic data.PLoS computational biology, 2017], sociologickém výzkumu spotřebního chování firmy Median a expertním odhadu nakažlivosti v jednotlivých prostředích, který jsme získali syntézou odhadu osmi českých zdravotnických odborníků.
2) R je průměrný počtu osob, které nakazí jeden nakažený.
3) Chu et al. Physical distancing, face masks, and eye protection to prevent person-to-person transmission of SARS-CoV-2 and COVID-19: a systematic review and meta-analysis. Lancet 2020
4) Data z panelového šetření Život během pandemie agentury PaQ.